Krokodýl bahenní (Crocodylus palustris)
Vlevo fotografie z volné přírody Ondřeje Prosického (foto č. 1–2)
vyfocené v Bundala National Park (Srí Lanka).
(Lesson, 1831)
Charakteristika: Velký krokodýl z čeledi krokodýlovitých
(Crocodylidae) dorůstající 4–5 m. Krokodýli bahenní jsou
zbarvení šedohnědě nebo tmavě olivově s černými skvrnami, které jim
zbyly z mládí, břicho je světlé beze skvrn. Palustrisové mají plochou
hlavu a nejširší čenich z rodu krokodýlů (Crocodylus), podobají
se spíše aligátorům severoamerickým (Alligator mississippiensis),
se kterými mají i podobné zvětšené hrdelní štítky. Samci jsou větší
než samice. Mají 66–68 zubů.
Má dva páry velkých týlních štítků v jedné řadě, okolo těch je
mnoho nepravidelně uspořádaných malých štítků. Šíjové štítky
tvoří dvě řady po dvou velkých štítcích, po stranách se k této
čtveřici štítků připojují ještě dva velké štítky.
Mláďata jsou šedohnědá nebo šedoolivová s černými pruhy na zádech a
ocase.
Dožívají se průměrně 20–40 let.
Další jména: Mugger, Marsh crocodile, Crocodile balustre.
Poddruhy:
Crocodylus palustris palustris (Lesson 1831):
Krokodýl bahenní indický žijící v Indii, Nepálu, Bangladéši, Barmě,
Pákistánu a jižním Íránu. Má 4 řady podélných hřbetních štítků,
dvě prostřední řady jsou oproti druhému poddruhu rozšířené.
Crocodylus palustris kimbula: Krokodýl bahenní cejlonský žijící na Srí Lance, má 6 řad podélných hřbetních štítků a výrazný krční obojek, který první poddruh nemá.
Stav: V CITES I a na červeném seznamu jako zranitelný druh. Počty krokodýlů bahenních ve volné přírodě se odhadují na 5 000–10 000 jedinců, z toho 2 000 jich žije na Srí Lance. V minulosti počty klesly díky lovu pro kůži. Dnes krokodýly bahenní ohrožuje rybářství, ilegální lov a především ničení jejich přirozeného prostředí a průmyslový rozvoj, který v posledních letech snížil počet palustrisů o 20%.
Výskyt: Srí Lanka, Indie, Bangladéš, Barma, Nepál, Indočína, západní Pákistán a jih Íránu (povodí řeky Sarbal).
Prostředí: Sladkovodní jezera, řeky, bažiny, umělé zavlažovací kanály, ale někdy i ve slaných lagunách. Dává přednost pomalu tekoucím a ne moc hlubokým vodám. V některých oblastech sdílí místa výskytu s gaviálem indickým (Gavialis gangeticus) a v některých oblastech s krokodýlem mořským (Crocodylus porosus). Při nepříznivých podmínkách dovedou palustrisové urazit po souši i několik km za vhodnějším místem nebo se také zahrabávájí před horkem v období sucha do doupat v bahně. Samci jsou teritoriální, hlavně v době námluv a páření.
Rozmnožování: Samice dosahují pohlavní dospělosti při
délce 1,7–2 m a věku 6 let. Samci pohlavně dospívají až v 10 letech
při délce 2,6 m. Samice v období sucha (prosinec-únor) vyhrabává díru
v zemi či ve svahu, do které asi po měsíci od páření snáší 15–48
vajec, nejčastěji ale 25–30 vajec. Po 50–75 dnech inkubace se líhnou asi
25–30 cm dlouhá mláďata. Samice hnízdo hlídá a vylíhlá mláďata
přenáší v čelistech do vody. Mláďata se nejdříve seskupují do skupin
a zdržují se u samice a až později se rozptýlí do okolí.
Samci se líhnou z vajec, která byla inkubována při teplotě 32,5°C a
samice z vajec, která byla inkubována při teplotě nižší a také vyšší
než samci, obvykle při teplotě 28–31°C.
Je známo, že měla samice i dvě snůšky do roka.
Potrava: Živí se rybami, plazy, obojživelníky, ptáky
i savci, může napadnout i člověka, ale tyto útoky nejsou časté.
Mláďata žerou drobné ryby, hmyz a korýše.
Chov v zajetí:
U nás samici krokodýla bahenního chová ZOO Ostrava (foto č. 3–4).
Text: Renata Jindrová
Foto č. 1–2: Ondřej Prosický, www.naturephoto.czFoto č. 3–4: Martin Smrček
Použitá literatura viz. Seznam použité literatury