(Linnaeus, 1758)
Charakteristika: Tato velká ploštice má typický
vzhled se zvětšeným štítkem. Délka 9–11 mm. Je nápadně podélně
červeno černě pruhovaná s jemnými tečkami. Barevné páskování jí
slouží k upozornění nepřátel, že není chutným soustem. Hlava je
trojúhelníková, špičatá, a zřetelně oddělená od hrudi.
Trojúhelníkový štítek sahá až na konec zadečku. Hlava nese bodavě
savé ústní ústrojí, jež je otočeno směrem dozadu (sosák probíhá mezi
kyčlemi končetin). Tykadla jsou čtyřčlenná s různě dlouhými
články. Má složené oči. Přední i zadní pár křídel se liší
velikostí, jakostí i stavbou. Přední křídla – polokrovky jsou ze
začátku tuhá, kožovitá a silnější než část koncová, která je
blanitá. Zadní křídla jsou mnohem menší, jsou blanitá a složená pod
prvým párem křídel. V klidu jsou polokrovky složeny naplocho na
těle. Nohy má dlouhé, kráčivé.
Imaga i larvy vytváří silně páchnoucí ochranné látky.
Páchnoucí látky jsou vylučovány ze zvláštních zápašných žláz,
u dospělých ploštic leží jejich vývody po každé straně
hlavohrudi, u larev jsou umístěny na předních zadečkových
žlázách. Sekret má pro živočicha velmi značný význam. Nejenže jej
ochrání před rozmanitými útočníky, navíc mu slouží i při
lovu.
Výskyt: Značně rozšířená, hojná.
Prostředí: Na bylinách, keřích a stromech. Má ráda teplá, prosluněná stanoviště, nejčastěji ji najdeme na rozkvetlých okolíkách mrkvovitých rostlin. Lze ji na nich spatřit mezi červencem a říjnem. Larvy se vyskytují na stejných místech, jako imaga.
Rozmnožování: Ploštice se vyvíjejí proměnou nedokonalou. Samička klade snůšky soudkovitých vajíček na rostliny. Má pět nymfálních stádií. Po každém svlékání jsou larvy více podobné dospělé ploštici. Přezimují jako imága.
Potrava: Nymfy jsou zpočátku býložravé, ale později se stávají všežravými nebo dravými.
Text a foto: Renata Jindrová
Použitá literatura viz. Seznam použité literatury