Felzuma madagaskarská (Phelsuma madagascariensis)
(Gray, 1870)
Chov v zajetí:
Mé zkušenosti s chovem gekona Phelsuma madagascariensis grandis:
Mé zkušenosti s chovem gekonů rodu Phelsuma nejsou dlouhé. Přesto bych se chtěl s Vámi podělit o několik málo postřehů, které jsem při krátkém chovu těchto denních gekonů vypozoroval. První dva jedince jsem zakoupil od chovatele v květnu 2003. Byli mi zasláni klasickým způsobem dráhou. Jednalo se o dvě zhruba tříměsíční mláďata. Celková délka mláďat činila v tomto období cca 13 cm. Phelsumy mají na sobě překrásnou červenou kresbu a dosti výrazné červené pásky mezi nozdrami a očima. Zpočátku byla mláďata velmi vyplašená, ale po pár dnech se uklidnila. Gekony jsem umístil jednotlivě do terárií o rozměrech 70×70×50 cm (výška x šířka x hloubka). Předpokládám totiž, že v této prostorné ubikaci již gekoni zůstanou.
Terárium: Co se týče vybavení terária, dbal jsem především na hustější osázení nejedovatými a vlhkomilnými rostlinami. Preferuji živé rostliny. Do terária jsem proto umístil v květináči rostliny banánovníku, citrusu, rostliny rodu Scindapsus , Nephrolepis exaltata, Tillandsia usnoidea, Sansevierie (tchynin jazyk), Maranta leuconeura, rostliny rodu Aglaonema. Do terária jsem také umístil odřezek živého bambusu, který zde v květináči zakořenil. Dále jsem do nádrže umístil vyschlý kus kořene borovice, mělkou napáječku a kos borové kůry, opřenou o stěnu. Zadní stěnu nádrží jsem za pomoci silikonu vylepil oblými kameny a břidlicí. Jako podklad jsem použil lignocel a jemný písek v poměru 1:1. Do terária jsem také vlepil několik pásků suchých zipů, které mi pomáhají přidržovat stonky a šlahouny květin. Větrání je zajištěno kovovou mřížkou v horní části terária. Mřížka je široká 10 cm.
Teplota: Jako osvětlení a vyhřívání terária používám 15 W a 25 W žárovky „Exo terra – Day glo“ a „Exo terra- Sun glo“ neodymium daylight od firmy Hagen – USA (spektrum UVA) a 20 W zářivku „Reptil glo 5,0“ od stejné firmy (30 % UVA; 5 % UVB). Žárovky se zapínají přes spínací hodiny zhruba v 8:30 hod ráno a vypínají okolo 17 hod večerní. Zářivka spíná cca na dvě hodiny přes poledne. Teplota se pohybuje okolo 26°C, lokálně okolo 31–32 °C. Noční pokles na cca 22–23°C.V budoucnu se též chystám do terárií nainstalovat automatickou rosičku.
Potrava: Co se týče krmení, snažím se krmit
převážně cvrčky (zima), a lučními kobylkami (léto). Občas přikrmuji
moučnými červy. Jako doplňkovou stravu používám kašičku, ve které
jsou následující ingredience: luční nebo včelí med, kojenecká výživa
Hamé (meruňka, broskev, jablko), nebo ovocný příkrm Sunárek
s jogurtem od firmy Heinz, strouhaná mrkev, banán, kiwi nebo jablko.
Tuto kašičku podávám gekonům cca 1× za 14 dní
v přiměřeném, tj. malém množství, které odpovídá stáří a
velikosti gekona. Kašičku podávám buď v malých miskách, nebo
častěji pak nakapu pár kapek do terária na kámen, či větev. Phelsumy
tuto kašičku vždy s chutí slížou.
Veškeré živé i neživé krmení sypu vitaminovými přípravky.
Jedná se především o přípravek Roboran – H (firma Univit
Uničov), který je díky svému složení (180 g vápníku/kg ; vitamín D3
– 100 000 m.j./kg) a díky své sypké konzistenci vynikajícím
doplňkem. Velmi dobře tento přípravek ulpívá na krmném hmyzu. Jako
další přípravek používám Vitamix Rep od firmy Biofaktory. Tento
používám hlavně na posypání již zmíněných kašiček. Na krmném hmyzu
ovšem neulpívá. Vitamix Rep je speciální přípravek pro plazy. Obsahuje
komplex všech důležitých vitamínů, makro i mikroprvků, aminokyselin
a dalších biologicky aktivních látek. Obsahuje mimo jiné též vitamin D3
– 10 000 m.j., vitamin A – 500 000 m.j. ale např. také
popel a pantothenan vápenatý. Zhruba jednou za dva měsíce gekonům krmení
posypu drceným spofavitem. Ovšem k dávkování tohoto přípravku je
nutné přstupovat s velkou opatrností. Tímto přípravkem jsem
chovancům velmi mírně poprášil hlavně již zmíněnou ovocno-zeleninovou
kašičku. Do napáječky , nebo pomocí injekční stříkačky na čenich
phelsumy vždy cca 1× za měsíc kápnu tekutý multivitamin „Turtle
vit“ od firmy Beaphar. Tento přípravek obsahuje vitamin A, C, D3, E, K,
B1, B2, B6, B12. Vždy podávám pouze 1–2 kapky tohoto přípravku za
měsíc.
Zhruba 1× měsíčně přidávám všem svým gekonům do vody
v napáječce jednu kapku přípravku „Activ plus – R“
od firmy Sera. Tento přírodní léčivý přípravek slouží ke zvýšení
vitality a chuti k jídlu u plazů. Lze ho podávat
i preventivně, neboť obsahuje mimo jiné též výtažek z Calami
rhizoma, který mimo jiné podporuje trávení. Krmivo také pokaždé sypu
drcenou sépiovou kostí a drcenými vaječnými skořápkami. Mimo to mají
gekoni v teráriu v malé mističce neustále k dispozici
drcenou sépiovou kost a skořápky v přiměřeném množství. Krmnému
hmyzu (cvrčci, červi) přidávám do krmení přípravek „Terra
crick“ od firmy JBL. Toto krmivo obsahuje vitaminy A, D3, E, C, dále pak
minerály nezbytné pro zdravý vývoj chovanců. Vitaminy se touto cestou
dostanou do trávícího traktu krmného hmyzu, který gekon pozře. Živé
krmení podávám gekonům dle potřeby 1 – 3 týdně.
Chování zvířat: 2 x denně terária rosím
rozprašovačem a to hlavně listy rostlin a skleněnou stěnu. Gekoni poté
vodu olizují. Přibližně jedenkrát týdně, nebo dle potřeby provádím
pomocí mikroskopu jednoduché a prvotní rozbory trusu na přítomnost
vnitřních parazitů.
Co se týče chování gekonů Phelsuma mad. grandis, jsou mláďata
poměrně plaché a žijí celý den většinou schované za květináčem
osvětlení, kde se vyhřívají, nebo pod břidlicí, či za listy rostlin.
Postupem času se však „otrkávají“ a zvykají si na moji
přítomnost. Jedna osmiměsíční Phelsuma, pravděpodobně samice vždy
skočí na přední sklo, když jdu okolo terária. Tyto větší chovance se
snažím krmit z ruky, nebo z pinzety. Většinou nemají tolik
strach, jako mláďata a mé ruky se nebojí. Naopak se snaží Vás do prstu
kousnout, což samozřejmě vůbec nebolí. Je to velká legrace.
V pravidelných intervalech svlékají kůži, kterou vždy ihned pozřou.
Tito tvorečkové jsou velmi čistotní, neboť chodí vykonávat svoji potřebu
vždy na jedno místo, většinou na přední stěnu terária, takže se
nádrže snadněji čistí od výkalů. Tito krásní gekoni jsou ve dne velmi
aktivní. S chutí loví předkládané luční kobylky, cvrčky a občas
i můry. Při úleku jsou velmi rychlí a dokážou se pohybovat dlouhými
skoky o čemž jsem se mohl několikrát přesvědčit.
Začátečníkům v chovu rodu Phelsuma, jako jsem já, mohu tento druh vřele doporučit. Chov těchto gekonů vyžaduje ovšem zvýšený nárok na spektrum UV světla, ale někteří chovatelé uvádějí, že při správném podávání vitaminů a minerálů lze toto spektrum částečně nahradit.
Teritoriální chování a odchov: Phelsuma madagascariensis grandis
Tyto gekony chovám výhradně v páru. Ač jsou mé zkušenosti
s chovem tohoto poddruhu „felzum“ poměrně krátké, již mohu
vypozorovat z chování těchto gekonů určité postřehy.
Jeden pár P.m.grandis chovám v teráriu o rozměrech
150×75×50cm (šířka x výška x hloubka). Původně bylo terárium
rozděleno neprůhlednou příčkou na dvě poloviny, kde v jedné
polovině žil samec od dvou měsíců stáří, v druhé polovině samice
taktéž od dvou měsíců stáří. Po dovršení stáří jednoho roku jsem
příčku vyjmul a tím vzniklo jedno velké terárium již zmíněných
rozměrů. Celé terárium je osázeno bujnou vegetací
v 15 centimetrové vrstvě směsi lignocelu, písku a rašeliny.
Nechybí mělká miska s vodou, kterou každý třetí den měním. Samec
i samice mají na své bývalé polovině svoje umělé osvětlení, kde
se po většinu dne zdržovali. Dále je v teráriu umístěna zářivka
s podílem UV-B spektra (5%).
Po vyjmutí středové dělící příčky se po dva dni prakticky nic
převratného nedělo. Samec i samice se po celou dobu zdržovali
v blízkosti svého světla, kde se vyhřívali. Po dvou dnech se kolem
poledne samec vypravil na „průzkum“ směrem k samici. Samec
v této době měřil 23,5 cm, samice 20 cm. Trhavými pohyby se
samec dostal až do bezprostřední blízkosti samice. Krátce se vzájemně
dotkli čenichy. Poté však samice na samce zaútočila krátkým výpadem a
zahnala ho. Typicky při tom vlnila svým ocasem. Druhý den, také
v poledne se samec opět pokusil přiblížit se k samici, na její
polovině terária. Tentokrát však samice na samce nezaútočila, pouze
vlnila ocasem a nechala ho krátce společně obývat její světlo. Po
několika desítkách minut samce opět vyhnala, ve chvíli, kdy se chtěl
opět dotknout čenichem samice. Další den si oba svá světla
„prohodili“. Za hlavou samce jsem v té době mohl pozorovat malou,
půlcentimetrovou modřinku. Večer se však oba vrátili každý ke svému
zdroji světla a tepla.
Po několika dalších dnech bylo již možné pozorovat, jak spolu
obývají pouze jedno světlo, většinou na samcově straně. Také byli oba
již klidnější. Pokud však samice občas „nemá náladu“, zažene samce
krátkým výpadem a to i ze světla na samcově straně. Většinou však
nedocházelo mezi nimi k projevům agresivity, pouze občas na sebe
zvláštním způsobem „vrčí“. Pokud k tomuto zvláštnímu vrčení
ze strany samice dojde, samec se většinou pro jistotu vzdálí. Nastal však
také případ, kdy samec zahnal krátkým výpadem samici. Tento okamžik je
však velmi vzácný.
Po několika týdnech bylo již patrné, že je samička gravidní. Co
nejčastěji se proto snažím samičce podávat středně velké cvrčky,
obalené ve vitaminových směsích. Upřednostňuji Roboran-H, Vitamix rep a
tekutý multivitamin Reptile elixir (firma Vitakraft Brémy). Jednou, až
dvakrát denně terárium rosím.
Po dalších třech týdnech (14. 4. 04) samička nakladla jedno
vejce, volně na substrát. Proto jsem se rozhodl vejce umístit do inkubátoru.
Vejce mělo v průměru 18 mm. Po několika dnech se oba opět
pářili. Samička se přiblížila na dotek k samci. Ten ji po chvilce
začal kousat do spodní strany krku. Samice zůstala v klidu a samec si
na ni po chvilce vlezl a snažil se o spojení. Po chvilce se dostal do
takové pozice, že došlo ke spáření a zůstávají tak pár minut. Po
chvilkovém záchvěvu samec samici opustil a začal si olizovat pohlavní
orgán (hemipenis). Poté se začala olizováním čistit také samice a po
chvíli se od samce v klidu vzdálila.
11. 5. 2004 samička nakladla druhé vejce opět na substrát.
I toto vejce jsem se proto rozhodl umístit do inkubátoru.
V inkubátoru udržuji stabilní teplotu okolo 27 stupňů Celsia a
vzdušnou vlhkost okolo 75 %. V inkubátoru, které je vytvořeno ze
starého akvária (30×25×35)cm, vylepeného polystyrenem je
umístěna topná cihla o výkonu 6W a miska s vodou, která
zajišťuje potřebnou vlhkost. Vrchní víko jsem také vyrobil
z polystyrenu a skla. Stav v inkubátoru denně kontroluji a krátce
větrám.
3. 6. 2004 se přes noc vyklubalo první mládě. Celková jeho
délka byla 4 cm. Bylo velmi čilé. Mládě jsem umístil do skleněného
terária o rozměrech 30×15×30 cm(VxŠxH). Jako podklad jsem
použil speciální písek pro chov plazů. Ve vybavení terária nechybí
rostlina rodu Scindapsus, bambusové tyčky a malá, velmi mělká napaječka
s troškou čisté vody. Do napaječky jsem umístil několik kamínků,
aby se mládě neutopilo. Jako osvětlení jsem použil UVA žárovku 15 W
od firmy Hagen. Za dva dni mládě začalo samostatně žrát a pozřelo malého
cvrčka černého (Gryllus bimaculatus). Jelikož si mládě moc napáječky
s vodou nevšímá, dvakrát denně terárium rosím a mládě kapky
olizuje.
Dne 5. 6. 2004 samička nakladla opět na substrát tentokrát
dvě slepená vejce. Také tyto vejce jsem ihned umístil do inkubátoru.
U druhého sestaveného páru byl však výsledek tragický. Roční samec neustále 15-ti měsíční samici při pokusech o páření napadal. Při tom byl umístěn do nádrže samice. Po několika dnech způsobil samičce zranění na hlavě, proto jsem samce od samice ihned odstavil. Bylo ovšem pozdě. Samice i přes veškerou péči přestala přijímat potravu, kterou tvořili hlavně cvrčci, smýkaný hmyz a po několika týdnech bohužel uhynula. Domnívám se, že se na úhynu velkou měrou podepsal pravděpodobně stres a také možné zranění v části lebeční, způsobené samcem při páření. Nejhorší a nejsmutnější ovšem bylo, že samička byla zřejmě gravidní.
Text a foto: Michal Toráň
Použitá literatura viz. Seznam použité literatury