Houby (Fungi)

Na světě se nachází více než 120 tisíc druhů hub, z nichž dvě třetiny tvoří houby mikroskopické. Houby v přírodě mají důležitou úlohu rozkladačů organických látek biologického původu. Na houbách závisí koloběh sloučenin uhlíku. Rozšíření hub je dáno klimatickými faktory, jako je teplota, intenzita osvětlení, intenzita srážek, vlhkost, vzájemný vztah s jinými organismy a hlavně vhodný substrát. Mnoho hub parazituje na zelených částech rostlin, většinou jde o mikroskopické houby, které způsobují odumírání částí rostlin, např. padlí tvoří bělavé povrchy, rzi hnědé skvrny a sněti mění klasy trav na černý prach. Nejznámější jsou houby, které tvoří plodnice, ty mohou mít různý tvar, např. hřibovitý, lošákovitý, lupenatý, smržovitý, kopytovitý, miskovitý nebo uchovitě protažený. Zajímavé je také soužití houby s řasou, tento symbiotický organismus nazýváme lišejníkem. Řasa, v tomto soužití, zásobuje houbu organickými látkami a ta zajišťuje pro řasu vodu, minerální soli a ochranu řasy. Díky tomu může lišejník žít i na kamenech. V současnosti je na zemi okolo 18 tisíc druhů lišejníků. Lišejníky mohou žít i 600 let na rozdíl od kloboukatých hub, které žijí nanejvýše 14 dní, to jim však k zajištění rozšíření výtrusů stačí.

 

Vyhledávání na tomto webu

 

Systematika hub

Říše (Regnum) Houby (Fungi)

• Oddělení (Divisio) Hlenky (Myxomycota)
• Oddělení (Divisio) Chytridiomycety (Chytridiomyceta)
• Oddělení (Divisio) Řasovky (Oomycota)
• Oddělení (Divisio) Houby vlastní (Eumycota)
  • Třída (Classis) Houby spájivé (Zygomycetes)
  • Třída (Classis) Endomycety (Endomycetes)
    • Řád (Ordo) Kvasinky (Endomycetales)
    • Řád (Ordo) Tafriny (Tapharinales)
    • Řád (Ordo) Sněti (Ustilaginales)
  • Třída (Classis) Vřeckovýtrusné houby (Ascomycetes)
  • Třída (Classis) Stopkovýtrusé houby (Basidiomycetes)
    • Řád (Ordo) Houby s plodnicemi
    • Řád (Ordo) Rzi (Uredinales)
• Skupina Lišejníky (Lichenes)

Použitá literatura viz. Seznam použité literatury