Ostružiník křovitý (Rubus fruticosus)
Charakteristika: Ostnatý polokeř s až 2 m dlouhými obloukovitě sehnutými či ležatě prutovitými výhony. Vysoký 1,5–2 m. Tento polokeř má kvetoucí i nekvetoucí prýty s odlišnými listy. Prvním rokem rostou jednoduché výhony jen do délky, ale již v druhém roce se vyvíjejí postranní výhonky s květy a plody. Tam, kde se pruty dotýkají země, snadno zakořeňují, tak vytvářejí neproniknutelné houští.
Kůra: Letorosty jsou hranaté a mají zelenou kůru, na sluneční straně mají kůru vínově červenou. Po celé délce jsou přímé nebo hákovitě zahnuté ostny. Pupeny jsou hnědočervené, střídavé a špičaté.
Listy: Listy jsou tmavě zelené, střídavé, lysé nebo naspodu bělošedě plstnaté. Na nekvetoucích prýtech jsou listy dlanitě pětičetné nebo příčetné. Jednotlivé lístky jsou na obvodu pilovité. Hlavní žilky a řapíky listů jsou ostnité. Palisty jsou čárkovité. Kvetoucí prýty jsou také ostnité s listy tří nebo pětičetnými. Listy zůstávají na větévkách často i přes zimu.
Květy: Květy jsou bílé nebo narůžovělé, typické pro čeleď růžovitých, jsou pravidelné a oboupohlavné. Jsou pětičetné s pěti kališními a pěti korunními plátky. Květy mají mnoho tyčinek a vyvýšené lůžko s četnými volnými pestíky. Květenství tvoří tři i vícečetná lata, často i jen jednokvěté. Květní stopky jsou také ostnité. Ostružiník kvete od května do srpna.
Plody: Ostružina (souplodí), je složená z mnoha drobných červenomodrých peckovic, které jsou přisedlé na dlouze protáhlém a vyklenutém lůžku. Ostružina se od lůžka na rozdíl od maliny neodděluje. Ostružiny mají po jednom seménku v každé peckovici, jsou šťavnaté, jedlé a chutné. Dozrávají od srpna do října.
Výskyt: Vyskytuje se na celé severní polokouli. U nás roste od nížin až po pahorkatiny.
Prostředí: Roste na stráních, pasekách a na okrajích lesů.
Využití: Ostružiny jsou vhodné do kompotů, marmelád, džemů, povidel, moštu, sirupu, vína, vyrábí se z nich i destilát a používají se jako barviva. Nejzdravější jsou ale syrové.
Zajímavosti: Ostružiny obsahují hodně vitamínu A a jsou též bohaté na měď.
Text a foto: Renata Jindrová
Použitá literatura viz. Seznam použité literatury