Maliník obecný (Rubus idaeus)
Charakteristika: Až 2 m vysoký keř se vzpřímenými, prutovitými, později převislými výhony. Letorosty jsou žlutohnědé, oblé, jehlovitě ostnité a po dozrání plodů zasychají. Starší větévky jsou hnědavé, kořenová hlavice je vytrvalá. Kořeny nevytváří hustý drn. Rozmnožuje se snadno i kořenovými výmladky. Pupeny jsou dlouhé, špičaté, střídavé a jsou obklopené světle hnědými obrvenými šupinami.
Listy: Listy jsou svrchu jasně zelené, zespoda krátce běloplstnaté, jsou 3–7četné, střídavé a lichozpeřené. Jednotlivé lístky jsou na obvodu nepravidelně pilovité. Řapík i žilky naspodu listů jsou chloupkaté. Vrcholové lístky jsou dlouze řapíkaté.
Květy: Květy jsou bílé, oboupohlavné, 5četné, pravidelné. Korunní plátky jsou uspořádány v chudých úžlabních latách. Kvete od poloviny května až do června.
Plody: Plody jsou známé maliny, což je souplodí peckovic na květním lůžku. Každá peckovice má jedno semeno. Maliny jsou až 1,5 cm velké, červené se sametovým povrchem. Zralé maliny se snadno odlupují od květního lůžka. Dozrávají v červenci.
Výskyt: Střední a severní Evropa.
Prostředí: Roste na pasekách, světlinách od nížin až po subalpinské pásmo.
Využití: Maliny se jsou výborné syrové, ale dělá se z nich také kompot, marmeláda, džem, mošt, sirup či šťáva.
Text a foto: Renata Jindrová
Použitá literatura viz. Seznam použité literatury