Charakteristika: Tento mohutný strom dosahuje výšky až
30 m. Má krátký až 1 m tlustý, často stočený kmen. Tvar
stromu je široce sloupovitý. Koruna stromu je košatá, dolní větve jsou
obloukovitě svěšené, horní jsou zase vystoupavé. Kořenový systém
zasahuje daleko, avšak jen mělce do země.
V mládí roste velmi rychle. Dosahuje stáří 40–50 let.
Kůra: Kůra stromu je nejdříve šedohnědá a hladká, později červená a šupinově se odlupuje. Letorosty jsou šedohnědé, silné a starší větévky jsou tmavě hnědé. Pupeny jsou vstřícné, koncový pupen je 2–3 cm velký, tlustý, vejčitě kuželovitý, špičatý, lesklý a je silně lepkavý.
Listy: Listy jsou 15–25 cm velké, dlanitě složené,
5–7 četné, vstřícné, svrchu jsou sytě zelené, slabě lesklé,
zespodu jsou světlejší. V paždí žilek jsou chlupaté. Jednotlivé
lístky jsou 10–22 cm dlouhé, podlouhle obvejčité, naspodu
klínovité, bezřapíkaté, nestejně ostře zubaté, nahoře zešpičatělé
a v horní třetině jsou nejširší. Listové jizvy po opadalých
listech jsou velké. Složené listy na podzim obvykle zežloutnou na dlouhých
řapících.
Od roku 1986 nejen u nás, ale v celé Evropě jírovce
trpí napadáním klíněnky jírovcové, jejíž larvy parazitují
v listech a způsobují předčasný opad listů.
Květy: Květy jsou oboupohlavné, ve velkých bohatých, přímých, až 30 cm dlouhých kuželovitých latách, složených z vijanů. Jednotlivé květy jsou 4–5 četné, souměrné, s bílou, vlnitě kadeřavou a nachovou skvrnitou korunou. Květ má 7 nestejně dlouhých tyčinek a plstnatý, žláznatý semeník. Kvete začátkem května.
Plody: Plody jsou kulovité tobolky, jsou 5–6 cm velké s velkým, tlustým, hustě ostnitým zeleným oplodím. Pukají 1–3 chlopněmi, s jedním až třemi 2–3 cm velkými bochníkovitými semeny a s červenohnědým kožovitým, lesklým osemením. Dozrávají v září až listopadu.
Výskyt: Jírovec je původně z jihovýchodní Evropy (Albánie, severní Řecko). Po mnoho let ale nebylo místo původu známé, protože byl do evropských zahrad přivážen z Turecka. U nás je vysazován v lesích, parcích a alejích. Nyní je rozšířen po celé Evropě, kromě severu a v celém mírném pásu Severní Ameriky.
Prostředí: Jírovec roste na kyprých a živinami bohatých půdách. Má rád polostín.
Využití: Plody, tzv. „koňské kaštany“ (podle jizev ve tvaru podkovy po opadaných listech) mají díky obsahu živin (včetně sacharózy a olejů) značnou výživnou hodnotu, ale pro svou nevalnou chuť se nepoužívají. Používají se jako krmivo pro spárkatou zvěř.
Text a foto: Renata Jindrová
Použitá literatura viz. Seznam použité literatury