Charakteristika: Až 50 cm vysoký keřík, bohatě
větvený, s vodorovným kořenem, s plazivými kmínky a se
zelenými hranatými větévkami. Má hustý kořenový systém.
Rozmnožuje se i vegetativně podzemními plazivými výhonky.
Listy: Listy jsou asi 1 cm dlouhé, jasně zelené, lysé, tenké, podlouhle eliptické až podlouhle vejčité, jemně pilovaté, střídavě postavené, krátce řapíkaté. Koncem léta se listy zbarvují do červena a opadávají.
Květy: Květy vyrůstají jednotlivě z úžlabí listů, jsou až 5 mm velké, obojpohlavné a převislé. Mají baňkovitou nebo kulovitě nadmutou, zelenavě růžovou korunu, která je 4–5 četná. Kvete v květnu až červnu.
Plody: Plody jsou mnohosemenné bobule (velikosti hrachu), které jsou černé a modře ojíněné. Dužnina plodů je tmavě fialová. Plody zrají od července do srpna.
Výskyt: Tento keř je rozšířený v severní a střední Evropě, v severní Asii a Severní Americe. U nás je hojným druhem.
Prostředí: Roste ve světlých, jehličnatých lesích, na humózní nepříliš suché půdě i na kyselé a na živiny chudé půdě. Vyskytuje se od nížin po alpinské pásmo. Ve vlhkém horském vzduchu tento keřík dorůstá do větší výšky.
Využití: Užívanou částí rostliny je list a plod.
Plody (borůvky) jsou výborným a chutným ovocem, čerstvé k jídlu, do
kompotů, marmelád, povidel,džemů, moštu, sirupu či k výrobě vína.
Plody i listy se také suší (čaj).
Široké využití mají také ve farmaceutickém průmyslu. Plody
pomáhají při průjmu a při zánětu dutiny ústní a hrtanu. Díky obsahu
glukokininu (snižuje hladinu krevního cukru) v plodech a listech mají
borůvky velký dietetický význam.
Zajímavosti: Považuje se za ukazatele kyselých půd a tvůrce surového humusu.
Text a foto: Renata Jindrová
Použitá literatura viz. Seznam použité literatury