Bez černý (Sambucus nigra)
Charakteristika: Statný keř, který může být 7–10 m vysoký. Keř je velmi aromatický až páchnoucí.
Kůra: Borka kmene je světle hnědá až černá a rozpukaná. Na mladých větvích je kůra zelená, s četnými šedými čočinkami. Dřeň je mohutná, bílá a měkká.
Listy: Listy jsou vstřícné, lichozpeřené. Razí již v březnu až dubnu. Palisty jsou malé, nitkovité, zakrnělé v žlázky a jsou opadavé.
Květy: Květy jsou bílé až žlutavé. Květenství tvoří ploché pětiramenné vrcholíky o průměru 10–15 cm. Kvete v červnu až červenci.
Plody: Plody jsou černofialové až černé, kulaté nebo ovoidní a lesklé. Jsou to peckovice se 3 peckami s purpurovou a šťavnatou dužinou. Syrové plody jsou mírně jedovaté. Plody jsou vyhledávanou potravou i mnoha ptáků, které pomáhají rozšiřovat výskyt tohoto keře.
Výskyt: Na našem území se vyskytuje od nížin až po horská pásma. Značně rozšířený keř v Evropě a přední Asii.
Prostředí: roste hojně v listnatých lesích, na okrajích lesů, na pasekách, u zdí, na rumištích a skládkách. Hlavně roste na vlhkých humózních půdách.
Využití: Patří mezi léčivé rostliny, ve farmacii se
využívá hlavně květ a plod.
Plody tzv. „bezinky“ jsou vhodné do marmelád, povidel a
k přípravě sirupu. Také se suší a používají se jako přírodní
barvivo. Květenství (kosmatice) je chutné obalené v těstíčku a
upečené jako řízek. Ze sušených květů se též dělá čaj.
Plody obsahují kromě anthokyanových barviv také organické kyseliny,
cukry a vitamíny A a C. Bezové květy jsou výborné na katary, rýmu,
chřipku a sennou rýmu, pomáhají zmírňovat horečku a záněty a mohou se
využívat jak vnitřně, tak zevně.
Text a foto: Renata Jindrová
Použitá literatura viz. Seznam použité literatury