Šiškovec šiškovitý (Strobilomyces floccopus)
Charakteristika: na první pohled poznatelná, od ostatních odlišná houba, zvláštního tvaru a barevně ponurého vzhledu. Klobouk má 5–12 cm v průměru. Je polokulovitý, pak sklenutý a posléze ploše rozložený. Tmavohnědý až šedavě černohnědý, pokožka je měkce plstnatá, tlustá s kryjícími se a částečně odstávajícími šupinami. V mládí je okraj klobouku ověšen zbytky vláknitého závoje. Rourky ke třeni jsou přirostlé až sbíhavé, bělavé, později světle hnědé. Při řezu červenohnědé, při pomačkání červenající a poté hnědnoucí. Třeň je 6–10 cm dlouhý a 1–1,5 cm tlustý, zbarvený jako klobouk a je zvětší části pokryt šupinami. Dužnina je suchá až vatovitá a bělavá. Při řezu se barví do oranžova nebo žluta, pak do šedivé či růžové barvy.
Prostředí: roste ve starých smrkových a jedlových lesích, řidčeji ve smíšených a listnatých. Je více rozšířen v podhůří a horách.
Rozmnožování: Výtrusný prach je černohnědý. Výtrusy jsou hnědé, skoro kulovité, zdobené síťovitou ornamentikou.
Jedlé / jedovaté: jedlý, ale nevalné jakosti.
Text a foto: Renata Jindrová
Použitá literatura viz. Seznam použité literatury