Ryzec syrovinka (Lactarius volemus)
Charakteristika: Klobouk má 5–15 cm v průměru, je nízce sklenutý, později na středu vmáčklý, masitý, živě červenohnědý až oranžový, je hladký a jemně ojíněný. Lepenu nejsou husté, na třeň krátce sbíhavé, bělavé, později nažloutlé, poraněním rezavějící a hnědnoucí. Třeň je 4–12 cm vysoký a 1–2 cm tlustý, je pevný, tvrdý, načervenalý a bíle ojíněný. Dužnina je bělavá, na lomu roní bílé mléko, které je lehce natrpklé chuti, při zasychání mléko hnědne a zanechává hnědé skvrny. Pach dužniny, zvláště při zavadání plodnice je silný po trimetylaminu, připomíná pach rybiny či slanečků.
Prostředí: Roste hlavně v sušších lesích, v borových i listnatých. Najdeme ho za suchého počasí na slunných místech od léta do podzimu.
Rozmnožování: Výtrusný prach je žlutavý. Výtrusy jsou kulovité, jemně bradavčité, amyloidní.
Jedlé / jedovaté: Jedlá a chutná houba. Jedna z mála hub, kterou lze jíst za syrova. Zvlášť dobrá je opečená na ohni nebo plotně či pánvi na másle, ochucená solí a kmínem. Pro jiné tepelné úpravy není již tak vhodná. V menším množství se hodí do polévek či omáček. Sušená dodá polévkám a omáčkám znamenitou chuť.
Text a foto: Renata Jindrová
Použitá literatura viz. Seznam použité literatury