((Berk.) E. Fischer)
Charakteristika: Zvláštně vypadající houba,
připomínající spíše tropickou rostlinu či mořskou hvězdici. Květnatec
patří mezi houby břichatkovité (Gasteromycetidae).
Tato saprofytická u nás nepůvodní houba v mládí vypadá
jako 2,5– 4 cm velké šedavé až hnědorůžové kulaté
vajíčko, napůl zanořené do půdy.
Později toto vajíčko praská a z něho vyrůstá do 10 cm
vysoký třeň, který nese červená ramena.
Třeň je dutý, bílý až narůžovělý, obklopený pochvou ze zbytků
vajíčka.
V dospělosti má 4–8 až 12 cm dlouhých červených
ramen, která připomínají tvarem mořskou hvězdici. Tato křehká ramena
jsou pokryta žlutozelenou slizovitou hmotou (teřich) s výtrusy, která
silně hnilobně zapáchá a s černými skvrnami, které vypadají jako
spálené. Ramena pokračují do dutého třeně.
Na ramenech často sedává hmyz, který sem právě láká zápach. Hmyz
roznáší po okolí výtrusy.
Výtrusný prach je nazelenalý.
Další jména: Tintenfischpilz, Anthurus d'Archer.
Stav: U nás vzácně rostoucí houbou. Ale postupně zoochorně rozšiřující se druh. Neohrožuje ale naší původní mykoflóru.
Výskyt: Původem z jihovýchodní Austrálie, Nového
Zélandu a Tasmanie.
Do Evropy byla tato houba zavlečená ve 20. století.
Poprvé byla přenesena roku 1914 do Francie se zásilkou bavlny.
U nás byla poprvé nalezena roku 1963 na Prachaticku.
V současnosti se vyskytuje i v Severní Americe a jižní
Africe.
U nás můžeme tuto houbu nalézt v Krkonoších či na
Šumavě.
Prostředí: Roste ve vlhkých listnatých lesích a na
vlhkých loukách, na místech, která jsou částečně zastíněná.
Saprofytuje na kusech trouchnivého dřeva a rumištích.
Nalézt ji můžeme od června do listopadu spíše ve vyšších
polohách.
Jedlé / jedovaté: Nejedlá houba. Jíst by se dalo pouze vajíčko s růžovou hmotou uvnitř, ale nebylo by asi dobré.
Zajímavosti: Příbuzná houba s naší hadovkou smrdutou (Phallus impudicus).
Podobné druhy: Clathrus ruber a Clathrus crispus (děravé červené koule).
Text: Renata Jindrová
Foto: Jindra
Použitá literatura viz. Seznam použité literatury